MOOB LUB KEEBKWM TUABLU
Tug Sau: Paoze Thao, Ph.D.
Lub 9 Hlis, tim 26, 2004
Txij thaus peb xeevxwm lug moog, Moob yeej
ibtxwm muaj nyob rua Suav tuamtshoj tebchaws tau tshaaj le 5,000 xyoo lug
lawm. Suav hu puab ua “Miao.” Cov
Lostsuas hab Thaib hu puab ua “Meo.”
Txawm yog le caag los xij, puab hu puab tug kheej ua “Moob.” Moob yog ib cov tuabneeg nyam nyob ua paab
ua pawg kws muaj pejxeem coob txug le 10 plhom leej. Puab has ib yaam lug kws muaj nyob ua-ntej cov hom lug Suav
(pre-Sinitic languages). Cov txawjtxug
rua saab ntaubntawv muab puab cov lug tso nyob rua huv pawg tsevlug “Mong-Mien”
nyob rua Vemteb Axis. Vim tas Moob tsis
muaj tsajntawv, cov Suav hab cov txawjtxug saab nubpoob yog cov sau puab lub
keebkwm yaav thau-u. Moob muaj nyob rua
huv Suav Tuamtshojteb, Nyaablaajteb, Lostsuasteb, Thaibteb, Maajteb, Tseemfwv
Amelikasteb, Faabkisteb, Faabkis Guiana, Khanada, Australia, Germany, hab
Argentina tebchaws.
Tsi muaj leejtwg paub
txug qhov chivkeeb ntawm Moob. Tabsis,
nyob rua tam nuav, muaj plaub lub ntsablug has txug Moob lub chivkeeb. Cov ntsablug nuav has tas Moob tau chiv lug
ntawm: (1) Mesopotamia lug, (2) saab qaabteb, kws tejzag yog ntawm India
Maajteb los yog Tonkin, (3) Suav tuamtshojteb, hab (4) Siberia (Russia
teb). Txawm has tas tuabneeg paub Moob
lub chivkeeb tsi meej los xijpeem, cov txawjtxug puavleej xauslug has tas Moob
yeej nyob huv Suav tuamtshoj teb ua-ntej cov Suav. Thaus ntu xyoo 1800, muaj ib co Moob tau tsiv tawm huv Suavteb
moog nyob rua Nyaablaajteb (Cobtsibteb), Lostsuasteb, Thaibteb, hab
Maajteb. Txij xyoo 1975 lug, vim
tsuvrog Nyaajlaaj, muaj ib co Moob txhaj tau moog nyob rua Tseemfwv Amelikas,
Faabkis, Khanada, Faabkis Guiana, Australia, Germany hab Argentina.
Nraagqaab nuav yog kev qha keebkwm Moob ua
ntu zug:
·
Keebkwm Moob muab taug tau moog rua ntu kws muaj
kev sisfaib lug nyob rua huv Taj Sua (“Taj Xuabzeb Haav Suabpuam”);
·
Txivplig Savina has tas Moob
yog ib co tuabneeg kws muaj caajceg lug ntawm cov Turanians (kws yog ib co
tuabneeg dlawb) kws chiv lug nyob rua sau cov roob Pamir huv Vemteb Axis
nruabnraab kws tau raug cov Aryans quabyuam kuas tawm thaajchaw ntawd. Puab tau tsiv hlaa Turkestan, Russia,
Siberia, Mongolia, Manchuria, Honan, Tibet, hab moog rua tug Dlej Dlaag;
·
Ntu Faajtim Fuabtais Shang (2497 B.C.)
Txawj Yuj (Tseu-You - ib tug thawjcoj Moob) tau coj
Moob sawv tawmtsaam Suav, vim Hoang-ti xijpheej coj cov Suav nam camteb tuaj
rua thaajtsaam Moob nyob (tomqaab nwg lub npe muab hloov moog hu ua “Faajtim
Fuabtais Dlaaj” ntawm ntu Shang Dynasty.
Hoang-ti tau muab Moob faib ua 8 pawg: (1) Moob Sib, (2) Moob Dlub, (3)
Moob Dlaaj, (4) Moob Suav Faaj, (5) Moob Ncuavpas, (6) Moob Yobtshuab, (7) Moob
Paaj los yog Moob Quasnpaab, hab (8) Moob Labhaus lawv le puab cov tsoogtsho.
·
Ntu Faajtim Fuabtais Chou (1028 BC-256 B.C.)
Faajtim
Fuabtais Chou tau xaa Moob moog nyob rua saab qaabteb Kansu ua kev tivthaiv rua
ib qhov chaw kws tsi muaj kev ruaj ntseg.
Qhov chaw nuav yog tswj lug ntawm ib paab tuabneeg kws nyaum nyaum heev
kws muaj ib tug coj hu ua “Maa Dlawb.”
·
Ntu Faajtim Fuabtais Han
(206 B.C. – 220 A.D.)
Faajtim Fuabtais Han tau tawm
kevcai rua saab qaabteb tsi pub kuas cov Moob nti hlo le.
·
Ntu Faajtim Fuabtais Tang (618 A.D.)
Faajtim
Fuabtais Tang tau xaa tubrog moog txeeb cov aav kws tau poob moog nyob rua Moob
ndlagtug rovqaab lug rua Suav tswj.
·
Ntu Faajtim Fuabtais Sung (907 A.D.)
Faajtim
Fuabtais Sung tau dlaag has tas yuav moog yuav Fuabtais Moob tug ntxhais Nkauj
See rua Suav tug tub kws yuav moog ua Fuabtais hab tau yuam ib txuj cai rua Moob kuas nrug Suav sistua hab
tsiv tawm.
·
Ntu Faajtim Fuabtais Ming (1368 – 1644)
Faajtim
Fuabtais Ming taagzug tsimtxom Moob.
Puab tau ua ib tug “Ntsaa-laajkaab Moob” (Mong Wall), miv dlua tug
“Ntsaa-laajkaab Luj” (The Great Wall) nyob rua camteb xeev Hunan-Kweichow tsis
pub Moob moog ua laagluam nrug cov Suav;
·
Ntu Faajtim Fuabtais
Manchu (1644 – 1911)
Faajtim
Fuabtais Manchu tau rub se nyaav rua Moob them hab taagzug tsimtxom Moob;
·
Moob Tsivteb Rawschaw (1810 – 1820)
Muaj ib co Moob tau tsiv hlaa
Nyaablaaj tebchaws moog rua Lostsuasteb, Maajteb, hab Thaibteb rua thaus yuav
xaus rua ntu 1700, tabsis cov coob rua ntu
1810-1820. Cov Moob nyob rua tug
ntugdlej Hoai tau tsiv moog rua Xeev Hupeh, Kiang-Si, hab Hunan, Dlej Ntsuab
moog rua tug Dlej Nubpoob (West River), tsiv moog rua saab qaumteb nubtuaj txug
ncua Xeev Kweichow. Xeev Kweichow yog
lub yeejplawv kws cov Moob tau moog sissau ua-ntej kws puab yuav tsiv moog nyob
rua lwm lub xeev, xws le Kiangsi, saab qaabteb moog rua Kwangtun, saab qaumteb
moog rua xeev Szechwan, hab saab nubpoob moog rua Xeev Yunan;
·
Ntawv Coglug Tien Tshin
(The Treaty of Tien Tshin) (1884)
Xyoo 1884, Faabkis hab Suav tau suamnpe coglug rua
tsaab ntawv Coglug Tien Tshin hab cov Moob nyob Lostsuas tau paab Faabkis lawv
cov Suav kws nyob camteb Lostsuas hab Suav hu ua “Cov Chij Dlub” rovqaab moog
rua Suav tuamtshoj Teb;
·
Kev Phoojywg Ntawm
Faabkis hab Moob tsuag zujzug (1917-1922)
Xyoo 1916, cov Faabkis tau tsuam
se ntau yaam nyob rua Lostsuasteb. Xyoo
1917-1922, vim Faabkis tau tsuam se nyaav rua Moob, Paaj Cai Thoj txhajle coj
cov Moob sawv tawmtsaam Faabkis kws hu ua “Rog Paaj Cai.” Cov Nplog hu npluav rog nuav ua “Rog Phim
Npab” (Rog Vwm), hab Faabkis hu npluav rog nuav ua “Rog Vwm” (La Guerre du
Fou);
·
Rog Nplajteb Zag 2 (1941-1945)
Xyoo 1941-1945, Moob tau tsaus teg
rua Npluav Rog Nplajteb Zag 2. Moob
tsuas paub tas npluav rog nuav yog “Rog Yibpooj.”
·
Xyoo 1945,
Tseemfwv Amelikas hab Tseemfwv Russia cuab ua Npluavrog Txag (the Cold
War);
·
Xyoo 1963-1975, cov Moob nyob huv Lostsuas tau
tsausteg rua Npluav Rogzais Amelikas nyob Lostsuas (The U.S. Secret Army in
Laos) kws yog ib feem ntawm Npluavrog Nyaablaaj (the Vietnam War);
·
Xyoo 1975, cov Moob nyob
Lostsuas tau tsiv moog rua cov Yeej Tawgrog nyob huv Thaibteb. Xyoo 1975, cov Moob tawgrog
nyob Thaibteb tau moog tsim neej tshab nyob rua cov tebchaws saab nubpoob, xws
le Tseemfwv Amelikas tebchaws, Faabkis, Germany, Faabkis Guiana (French
Guiana), Khanada, hab Australia;
Cov Moob nyob rua Lostsuasteb hab Tseemfwv Amelikas
Teb muab faib tau ua ob co lawv le puab kev coj-noj coj-ua, kws muaj kev
txawvtxaav rua puab tej lug, tej kevcai hab tej tsoogtsho. Ib pawg yog cov “Moob Leeg” kws puab hu puab
tug kheej ua “Moob,” sau ua “M-o-n-g,” siv tug ntawv “M” sau ua-ntej. Cov tuabneeg saab nubpoob hu puab ua cov
“Blue Mong.” Ib pawg yog cov “Hmoob Dawb” kws puab hu puab tug kheej ua
“Hmoob,” sau ua “H-m-o-n-g,” siv tug ntawv “H” sau ua-ntej. Cov tuabneeg saab nubpoob hu puab ua “White
Hmong.” Ob co tuabneeg nuav muaj
keebkwm sisyuav sischaab sischaws hab muaj kev sishumxeeb lug rua tam kws taag
lug nuav.
Thaus xaus nuav, txawm Moob yuav nyob lub
tebchaws twg los xij, tsi has cov nyob rua cov tebchaws saab nubtuaj Axias,
saab qaabteb nubtuaj Axias, Amelikas Qaumteb,
Amelikas Qaabteb, Australia hab Europe, puab tau muab kev paab rua lub
teb lub chaw kws puab nyob ntawd moog rua txhua phaab nyob huv kev nrhavnoj
nrhavhaus. Txawm has tas Moob ua lub
neej ua-laj ua-teb noj xwb los, Moob yeej txawj hloov puab tug kheej kuas hum
lub teb lub chaw zoo. Vim Moob txuj kev
ntse, kev txawj hloov, hab nyam kev ywjpheej, Moob yuav txawj hloov kuas zoo
zujzug moog ntxiv. Vim Moob txuj kev
nquag, kev txavtxim sab, hab kev tivtaug, cov tubntxhais hluas Moob tau
txais kev vaammeej nyob rua cov tebchaws
kws puab nyob, yuav vaammeej zujzug moog lawv-le puab raab peevxwm ua tau hab
yuav muab kev txhawb nqaa rua txuj kev vaammeej ntawm lub tebchaws kws puab
nyob.
Pobzeb
Thoj, Ph.D. yog ib tug Kws Qha Ntawv rua College of Professional Studies
nyob California State University,
Monterey Bay (CSUMB). Nwg paub moog rua
saab kev kawmntawv sispiv, keebkwm kev kawmntawv, kevcai saab kawmntawv, kevcai
saab ntaubntawv, kev qha-ntawv Aaskiv hab Faabkis moog ua hom lug yaam ob. Nwg txhawj haslug, nyeem, hab sau ntawv
Moob, Nplog, Thai, Faabkis, hab Aaskiv.
Saib Cov Ntawv Ntsigtxug Sau
Zaajlug Aaskiv